Můj roztančený den

Pracovat pro globální firmu znamená přijít ráno do práce, zapnout počítač a čekat, než se nahrají všechny noční emaily ze Seattlu, střídavě z Wundermanu a střídavě od klienta. Proto se osobně těším na každý státní svátek v Seattlu. To jsou ty chvíle, kdy si člověk může naplánovat svůj den už ráno, a ví, co ho čeká. Během olympiády ve Vancouveru to celkem šlo, byl jsem sice nevyspalý z nočních přenosů z rychlobruslení, ale nemusel jsem řešit žádné maily, klient si odjel sledovat americké a kanadské sportovce.

Začínají ranní hovory. Pracujeme pro 30 poboček, s každou máme pravidelně každých 14 dnů status, 30 minut na pobočku. Cítím se jako telefonní operátor, naštěstí je nás na hovorech víc, takže nemusím pořad mluvit. Muži mají na každý den přece jen omezenější množství slovní zásoby. Zase jsem nedával pozor, pročítal se emaily z noci, a slyším otázku: What do you think about this Michael? Každý už máme celkem nacvičené odpovědi typu – Connection was bad hard to understand, can you repeat the question? My colleague was here with some subsidiary request, I needed to answer and did not paid attention, can you repeat…?

Stává se ze mě expert na různé přízvuky v angličtině. CEE pobočky jsou celkem v pohodě, stále stejná měkká angličtina. Ale další telefonický dotaz je z Itálie, takže zavírám e-mail a soustředím se na hovor. Většina lidi ve Wundermanu má osobni schůzky s klienty, my máme hovory. Každý den zlepšujeme 5-6 hodin svou angličtinu se sluchátky na uších, skoro jako na kurzu konverzace.

Občas se přistihnu, že mluvím anglicky i doma. Nejdou mi na jazyk klasická česká slovíčka a divím se, proč mi ostatní nerozumí. Ale dneska večer mám taneční zkoušku, to si pokaždé odpočinu od pracovních povinností a zapomenu, že vůbec nějaký Microsoft existuje.

6 hodin, čas jít domů. Ovšem v Seattlu je 9 ráno, klient se probouzí, začínají chodit maily. Mám to nechat na ráno? Říkám si, ještě chvíli. Když to vyřeším teď, bud si moci ráno přispat.

Večer odcházím věnovat se typicky českému folklóru, úplnému protipólu toho, co dělám přes den. Pouze tanec, zpěv, víno a hlavně krásný moravský přízvuk – jednak v písních a jednak od kolegů v souboru. Folklór tancuje opravdu málo Čechů a v našem soboru jsou hlavně lidi z Moravy a Slovenska.

Kategorie: Zde autor na kategorii zapomněl:-)