Jak si stojí televizní stanice na internetu?

Nastupujícímu podzimu dominovala v diskuzích a reakcích na internetu opět Česká televize. Jakožto veřejnoprávní médium přirozeně přitahuje vyšší pozornost než komerční televizní stanice, ovšem tato pozornost často končí právě reakcemi na internetu. Při pohledu na aktuální statistiky zjistíme, že poté co více než polovina diskutujících okomentuje program či dění okolo České televize, usednou asi tři čtvrtiny z nich k pořadům konkurenčních stanic.

televizni_stanice_BSI

K nejčastějším zářijovým tématům patřila zejména personální politika současného vedení ČT a aktuální vysílací programy všech velkých televizních hráčů. Jak už bývá v online diskuzích zvykem, setkávali jsme se především s radikálními a vyostřenými názory, a to u obou zmiňovaných témat. Typická je častá kritika televizních pořadů, kdy se komerčním televizím vyčítá pokleslá úroveň vysílání a České televizi zase nezáživnost programu. Dostáváme se proto do situace, kdy většina (internetové) veřejnosti kritizuje pokleslé pořady, aby se tytéž pokleslé pořady těšily největší sledovanosti. Statisticky vzato jde o smutnou realitu a značný nesoulad deklarovaných názorů a mediálních návyků běžného diváka.

V průběhu sledovaného období se mluvilo také o relativním neúspěchu nového kanálu České televize ČT art, který se bohužel nesetkal s příliš velkou diváckou odezvou a jeho sledovanost se pohybuje hluboko pod hranicí jednoho procenta. Diskutéry i analytiky zajímaly především příčiny onoho selhání, přičemž nejčastěji se objevují dva názory. Ten první říká, že kanálu chybí jasnější koncepce a identita, a ten druhý, častější pokládá za důvod nízké sledovanosti obecný nezájem o kulturu, případně poukazuje na fakt, že cílová skupina takového kanálu televizi vlastně vůbec nesleduje.

* Brand Share Index: intenzita komunikace o značce vzhledem k dlouhodobému průměru komunikace k jedné značce v rámci segmentu (očištěno o extrémy); údaje za září 2013.

Analýza vznikla za podpory KBM Group.

Kategorie: Wlip