Politické kauzy kazí image čerpacích stanic

O čerpacích stanicích se na internetu obvykle mluví v souvislosti s cenami pohonných hmot. V uplynulém měsíci se však o výrazný nárůst komunikace postaraly především politické kauzy, spjaté hned se dvěma subjekty na trhu. Nelze se proto divit převážně negativním reakcím, které se v diskuzích o čerpacích stanicích aktuálně objevují.
Nejvyšší nárůst zmínek v segmentu zaznamenaly stanice EuroOil, provozované státním podnikem Čepro. V říjnu se totiž (mimo jiné) ukázalo, že Čepro nakupuje část pohonných hmot přes poněkud pochybného zprostředkovatele. Firma P3Chem s nenápadným sídlem a utajeným vlastníkem z Kypru evidentně neznepokojuje jen premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, ale také většinu internetových diskutérů. Další kauzou, která pověsti EuroOilu dvakrát neprospívá, je angažmá exposlance ODS Marka Šnajdra v dozorčí radě Čepra. Šnajdr se proto rozhodl funkci opustit.
Druhým provozovatelem čerpacích stanic, který dlouhodobě sklízí značně kritické reakce, je největší ruská ropná společnost Lukoil. Netransparentní vazby Lukoilu na vrchní patra české politiky přitahují pozornost médií i veřejnosti již řadu let a ani poslední kauza není výjimkou. Správa státních hmotných rezerv odložila pokutu, kterou měl Lukoil státu zaplatit až na leden 2014, tedy na období po volbách do poslanecké sněmovny. Na internetu se proto objevují spekulace, co stojí za nestandardním postupem, a většina komentářů poukazuje na provázanost Lukoilu se stranou SPOZ – konkrétně na jejího místopředsedu Martina Nejedlého, který je zároveň šéfem firmy Lukoil Aviation Czech.

Skokan_eurooilO čerpacích stanicích se na internetu obvykle mluví v souvislosti s cenami pohonných hmot. V uplynulém měsíci se však o výrazný nárůst komunikace postaraly především politické kauzy, spjaté hned se dvěma subjekty na trhu. Nelze se proto divit převážně negativním reakcím, které se v diskuzích o čerpacích stanicích aktuálně objevují.

Nejvyšší nárůst zmínek v segmentu zaznamenaly stanice EuroOil, provozované státním podnikem Čepro. V říjnu se totiž (mimo jiné) ukázalo, že Čepro nakupuje část pohonných hmot přes poněkud pochybného zprostředkovatele. Firma P3Chem s nenápadným sídlem a utajeným vlastníkem z Kypru evidentně neznepokojuje jen premiéra v demisi Jiřího Rusnoka, ale také většinu internetových diskutérů. Další kauzou, která pověsti EuroOilu dvakrát neprospívá, je angažmá exposlance ODS Marka Šnajdra v dozorčí radě Čepra. Šnajdr se proto rozhodl funkci opustit.

Druhým provozovatelem čerpacích stanic, který dlouhodobě sklízí značně kritické reakce, je největší ruská ropná společnost Lukoil. Netransparentní vazby Lukoilu na vrchní patra české politiky přitahují pozornost médií i veřejnosti již řadu let a ani poslední kauza není výjimkou. Správa státních hmotných rezerv odložila pokutu, kterou měl Lukoil státu zaplatit až na leden 2014, tedy na období po volbách do poslanecké sněmovny. Na internetu se proto objevují spekulace, co stojí za nestandardním postupem, a většina komentářů poukazuje na provázanost Lukoilu se stranou SPOZ – konkrétně na jejího místopředsedu Martina Nejedlého, který je zároveň šéfem firmy Lukoil Aviation Czech.

Analýza vznikla za podpory KBM Group.

Kategorie: Wlip