Přišel strašák GDPR. Bude reklama dražší a vrátíme se do 90. let?

Přišel strašák GDPR. Bude reklama dražší a vrátíme se do 90. let?

V Česku vstoupila v platnost GDPR, nařízení o zpracování osobních údajů, a nedávno se světem prohnal skandál Cambridge Analytica. Může mnoho firem přijít o zákaznická data a co se díky tomu stane? A co když nebudou marketéři a firmy moci cílit kampaně s použitím uživatelských dat? Nebude díky tomu reklama neefektivní, potažmo mnohem dražší?

Obchodníci, firmy i vydavatelé se teď museli připravit na nové celoevropské nařízení o ochraně osobních dat GDPR.

Navíc k tomu před pár týdny skončila britská konzultační firma Cambridge Analytica.  Její název je synonymem největšího skandálu, který se udál kolem nejpopulárnější sociální sítě Facebook od roku 2004, kdy tato síť vznikla. Facebook tak přišel o svou mladistvou nevinnost.

Byť jde o náhodný souběh, to, na co upozornil skandál s Cambridge Analytica, může nyní vyřešit GDPR.

Jde o elegantnější souhlas a jasnější informování spotřebitele. Je to příležitost, jak souhlas s podmínkami pro uživatele či zákazníky zatraktivnit, aby si přečetli, co vlastně podepisují.

Firmy, nebojte se získat data, ale nedělejte to pokoutně

Firmy by neměly získávat informace o zákaznících pokoutně, ale narovinu a zřetelně říci „chci poskytovat takovouto službu a k tomu potřebuju toto“. Přiznat, že sbírám data, ale zároveň nabídnout, čím to může pomoci.

Vztah musí být víc přiznaný – firma musí srozumitelně říct, co přesně sbírá za data a že je dokáže synchronizovat přes všechny kontaktní body (nebo místa) se zákazníkem, aby věděl, že dávat o sobě data je pro něj přínosné.

I e-shop má být místem, kde levá ruka ví, co dělá pravá. Představte si to jako rozhovor s prodavačem v prodejně. Ví, o čem jsme už mluvili, ví, kde mě zastihl i na co jsem se díval v regálu. Neptá se mě na to znova a nenabízí mi desetkrát totéž, když už jsem to jednou odmítl nebo dokonce koupil.

Když nebudu mít data…

Palivem pro zákaznickou zkušenost jsou data. Možná svého zákazníka znám z prostředí kamenného obchodu, ale když přijde na web, přistoupím k němu jako k anonymnímu, cizímu.

Kolik úkonů dnes uděláme, než nakoupíme – zejména dražší věci. Kolikrát si věc prohlédneme na webu, co vše si k tomu dohledáváme, kolikrát rozhodnutí změníme? To prodejce nemůže obsáhnout fyzickými silami, na to potřebuje strojový marketing. Pokud ho bude využívat v rozumné míře a zákazník o tom bude vědět, je vše v pořádku.

Vrátíme se snad do 90. let?

Tím, že by se přesně necílilo a reklama by byla neefektivní, inzerentům by značně vzrostly náklady, aby zasáhly takové množství lidí, jako jsou schopni dneska pomocí cílení. A kdo by dražší reklamu zaplatil? Samozřejmě spotřebitelé, na dražším zboží. Doufejme, že toto cesta budoucnosti není.

Jaká je alternativa? Pokud by GDPR a další chystaná, mnohem přísnější regulace ePrivacy znamenaly v negativním důsledku, že cílení reklamy pomocí uživatelských dat nebude možné, byl by to prakticky návrat k televizi 90. let.

Všechny reklamy by mířily na všechny, přičemž relevantní pro vás by byl jeden spot ze sta. Spoty by přitom neběžely jen v osm večer v televizi, ale celý den na internetu, včetně mobilů.

Napsali o nás: Téma GDPR Milan Janecký komentoval v posledním vydání MarketingSalesMedia

Kategorie: Agentura, CRM, Data