Pracovní cesta okolo světa? Dá se to i během 14 dní, vzpomíná Tomáš Lojka

Pracovní cesta okolo světa? Dá se to i během 14 dní, vzpomíná Tomáš Lojka


Když potkáte na chodbě Tomáše Lojku, působí velice skromně. Vůbec byste neřekli, že řídí velké mezinárodní projekty. A že jako jeden z mála lidí z pražského office měl šanci zajít na oběd se zakladatelem Wundermanu, Lesterem Wundermanem. S firmou si střihl cestu kolem světa za 14 dní – a i když je vášnivý cyklista, na kole to rozhodně nebylo.

Je to pár týdnů, kdy jsi oslavil 7 let ve Wundermanu. Přišel jsi sem po vysoké škole a dnes řídíš velké mezinárodní projekty. Popiš, jaká byla tvoje cesta Wundermanem.
Začal jsem hned po škole. Když jsem studoval, tak jsem pracoval na part time v IBM, takže jsem měl už určité pracovní návyky. Do Wundermanu (tedy do globální části MSC) mě zlákala globální pozice pro Microsoft klienta. Nastoupil jsem prakticky druhý den po státnicích.

Měl jsem velké štěstí na manažery a kolegy, takže prvních 6-8 měsíců byla hodně strmá „learning curve“ stylem skoč do vody a plav. Za to vděčím především Mirkovi Křivánkovi, se kterým dnes opět spolupracujeme.

Jenže se stalo něco, co jsi asi neplánoval…
Ano, je to tak. Štěstí mě provází tak nějak celý život. Ne dlouho po mém nástupu jsem vyhrál globální wundermanní foto soutěž a dostal letenku do New Yorku na oběd se zakladatelem Wundermanu – Lesterem Wundermanem. Když jsem už byl ve Státech, tak jsem se zapojil do globálního projektu v Seattlu. Ten projekt byl velmi úspěšný, opět díky skvělým lidem okolo mě, takže už byl jen krůček k tomu, abych se přesunul na delší dobu do USA.

Jaké byly v Seattlu začátky?
Opravdu krušné, zejména první cesty do Států. Většinou se mi přihodí všechny nepravděpodobné komplikace jako zrušené lety a hotely, stávky na letištích apod. Nicméně z pracovního pohledu jsem se nepřesouval úplně sám. Můj manager (dnes šéf Wunderman/MSC v Praze) Michael Schindler tam přijel o několik měsíců dříve, takže cestička byla už trochu vyšlapaná. Zaměřoval jsem se na globální a centralizační projekty, kdy jsme například vytvářeli „governance modely“ pro microsoftí homepage přes všechny země, ve kterých Microsoft operuje.

Když to vidíš s odstupem, jak na to pohlížíš dneska?
Měl jsem velké štěstí na kolegy, kteří se podělili o své zkušenosti, takže jsem se většinou dostal na velmi exponované globální projekty. I díky tomu jsem navštívil spoustu zemí, potkal se a spolupracoval s lidmi z různých kultur, což dle mého názoru člověka obohatí ze všeho nejvíc. Přinutilo mě to k velké pokoře a pochopení.

Nezapomenu na cestu kolem světa, kdy jsme během 14 dní pracovali v Manile 3 dny, v Delhi 6 dní, pak se přesunuli do Prahy na 4 dny, ještě rychle odletěli na 3 dny do Káhiry a skončili opět v Seattlu.

Seattle se stal mým druhým domovem. Když jsem tam byl vloni na otočku, tak jsem měl co dělat, abych se neubránil dojetí. Byla to skvělá zkušenost, nikdy toho nebudu litovat, ale v jistou chvíli jsem měl pocit, že už se nemůžu posunout dát a naučit se na vendorské pozici víc. Musel bych přímo do Microsoftu. To by ale pak znamenalo, že by se můj návrat zpátky do Čech velmi zkomplikoval, protože interní mezinárodní Microsoft přesuny nejsou příliš běžné. A pro začínající zaměstnance opravdu minimálně.

Co tě tedy vlastně přimělo vrátit se zpátky?
Stesk po domově, rodina a film Interstellar 😊 – v tomto pořadí. A jak jsem zmínil, pracovně jsem cítil, že dál už to nejde a musel bych přejít na klientskou stranu. Myslím si, že kdybych se stal zaměstnancem Microsoftu na full time, tak už bych se do Čech nevrátil. A to bylo něco, co jsem si nedokázal představit. Prostě jsem si v jednu chvíli správně seřadil priority.

Ve Wundermanu nemáš na starosti jenom nastavování procesů, je toho mnohem víc, že ano?
Je to tak, není to jen nastavování procesů, jde o organizaci práce, systému a celkového mindsetu. Když potřebujeme novým klientům dodat slíbené, nemůžeme se spoléhat na chaos. Musíme nastavit pravidla pro komunikaci, napojení na klienta, doručovací cyklus, reporting, ale mít prostor i pro zlepšování.

Náš tým tak pomáhá vybudovat systém, který mění heroické doručování pod tlakem (může fungovat jen chvíli) na udržitelné a repetetivní. Když to řeknu lidově, tak takový systém, který lidi nepálí a dobře se jim v něm funguje.

Můžete mít velmi dobrý systém. Ale celý systém je jen tak dobrý, jak jsou lidé v něm. Takže správný people management a hiring musí jít ruku v ruce. Naše oddělení nese název Operations Readiness a Solution delivery, což ukazuje, že se zabýváme nejen přípravou celého systému, ale i tím, jak vše správně doručovat, aby byl klient byl spokojený.

Málokdo ví, že z pražského Wundermanu se řídí velké globální projekty. Pracujete pro velké firmy jako je Ford, Microsoft, GSK, Shell… Takže nejenže děláte weby, optimalizujete, migrujete na moderní platformy, ale vytváříte i strategie a komunikujete s ostatním pobočkami napříč celým světem.
Ano, co se týče globálních projektů, které se tu řídí z Prahy, spolupracujeme většinou s dalšími MSC Huby ať už Dhace, Delhi, Johannesburgu nebo Buenos Aires. Většinou se jedná o setup nových klientů, služeb, týmů, migrace webů, platforem a vše co s tím souvisí. Jakmile zahrnete další MSC hub, tak komplexita samotného doručení samozřejmě skokově roste. Nicméně spolupráce s ostatními Wundermany je taky velmi častá – zejména v Evropě.

Ale musí za tím vším stát procesy, jinak by zavládl chaos, není to tak?
Proces a systém je hybatelem, bez něj to nejde. U některých klientů je navíc proces skoro jako sprosté slovo. Vědomě se mu snaží vyhnout. Zapomínají, že nějaký proces vždy existuje, jen je občas více či méně striktní a svázaný. Ale není to všechno. I z výborného procesu může vypadnou perfektně zpracovaný nesmysl.

Velkým klientům se staráte se o migrace webu. Co by si člověk, který není marketér, měl pod tím představit?
Jde o přirozený důsledek replatformingu. Jak klienti inovují své platformy a nakupují nová řešení, potřebují partnera, který se postará, aby stávající obsah zmigroval na novou platformu. Podobné věci nejsou až tolik technicky náročné, ale vyžadují kvalitní procesy na pozadí.

Když porovnáš české prostředí a zaměstnance se zahraničím, v čem vidíš velký rozdíl? Jednou jsi zmínil, že Češi jsou stále víc negativnější než ostatní národnosti.
Je to samozřejmě obrovská generalizace, ale z čistě osobní zkušenosti jsme většinou trochu morousové a těžko se s tím bojuje. Na druhou stranu je velice sympatické, že jsme hodně orientovaní na výsledek a ne na naleštěné pozlátko okolo polovičního výsledku.

Teď máš na starosti dva týmy, i když ten fordí jen dočasně. Uřídit dva týmy asi není nic snadného.
Jsem velice nekonfliktní a konsenzuální člověk. Věřím, že s každým je možné najít minimálně kompromis. Diskuse je pro mě klíčová. Konflikt je občas nutný, ale snažím se mu co nejvíc vyhnout. Také věřím, že pokud je člověk o něčem niterně přesvědčen, dokáže strhnout kolegy kolem sebe.  Mimochodem, do onoho fordího týmu za sebe hledám náhradu na pozici Production Leada. Kdyby měl někdo zájem, inzerát na pracovní pozici najdete níže.

Hledáme nové kolegy do Tomášového týmu:
Process Consultanta a Digital Production Leada.  Zajímalo by tě to? Ozvi se nám!

Kdybys měl zmínit tři klíčové rady, jak vést dobře tým, jaké by to byly?
Zmíním 3 principy, kterých se snažím držet. Nejdůležitější je dedikovat čas pro diskusi o problémech svých týmových kolegů a team leaderů. I když se později třeba nevyužije, je důležité, aby všichni věděli, že mohou a mají kde o problémech mluvit i že jim někdo empaticky naslouchá. Dalším důležitým principem je vysvětlovat – pokaždé je potřeba kolegům vysvětlit, proč je něco důležité, proč se daný úkol musí udělat, doručit, prioritizovat. Nakonec je potřeba vracet všechen kredit, který se vám díky týmu dostane. Člověk, který si přisvojí cizí zásluhy, nemůže být dlouhodobě úspěšný.

Ale život není jen o práci. Prý ses nedávno oženil a od kolegů jsi dostal takový zajímavý dárek – kurz vaření.
Ano, nedávno jsem se oženil s přítelkyni, která vydržela i náročné seattlovské odloučení. Stála při mně po celou dobu. Platí u mě staré pořekadlo, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena. A ten kurz vaření? Ten jsem vlastně dostal kvůli ní. Abych jí také občas pomohl s přípravou večeře a týmu jsem slíbil, že jim připravím steak za odměnu. Zatím jim ho ale pořád dlužím.

V poslední době se hodně mluví o rovnováze mezi pracovním a osobním životem. Jaká je tvoje rada pro work-life balance?
Nejsem si úplně jistý, jestli se dá něčeho podobného jako work-life balance dosáhnout. Je to velmi subjektivní. Pokud chcete být úspěšný v jakékoliv oblasti, musíte vždy investovat víc času než ostatní, bez toho to nikdy nepůjde. Spíše se snažím „vyčistit si hlavu“ a ideálně běhám do práce i z práce. Vytváří to příjemný psychologický předěl mezi prací a osobním životem.

Když zrovna neřídíš projekty, čemu se ve volných chvílích věnuješ?
Hrával jsem dlouho závodně fotbal, ale už jsem přesedlal na kolo, lyže a běh. Kamarád mi vloni ukázal krásy noční zimní cyklistiky, takže to je plán i na letošní dlouhé zimní večery.

Co máš na Wundermanu rád?
Je to velmi otevřená firma.  Proaktivita  je velmi ceněna. Příležitosti ve Wundermanu jsou opravdu netušené a nikdy nevíte, co se druhý den objeví. V úterý ráno jste v Praze a pracujete pro Ford, odpoledne se dozvíte, že je někde problém a ve středu ráno letíte do Austinu v Texasu pracovat dva týdny pro Dell.

Tomáš Lojka:

  • Ve Wundermanu pracuje 7 let
  • Vystudoval VŠE v Praze, obor informatika a IT Management
  • Pracoval pro Microsoft, Ford, DELL, GSK ViiV, GSK Consumer, Nestlé, Shell, Coca-Colu
  • Rád jezdí na kole a lyžuje. A taky běhá – a to do práce i z práce. Nedávno se oženil, vzal si svoji dlouholetou přítelkyni Sonču.

 

Kategorie: Agentura, Data, expert, Wunderlidi, Zajímavé projekty