Trochu jiné Vánoce: Ve Wundermanu se slaví Vánoce 37x jinak

Trochu jiné Vánoce: Ve Wundermanu se slaví Vánoce 37x jinak

Blíží se konec roku a také Vánoce, které často nazýváme svátky klidu a míru. V pražském Wundermanu pracuje přes 507 lidí. Víte, z kolika národností se skládá náš pražský wundermanní tým? Odpověď zní: ze 37!

To znamená 37 různých vánočních tradic, obyčejů, štědrovečerních večeří… Naše kolegyně Markéta Velcová z HR se zeptala několika kolegů, jak slaví Vánoce u nich doma. Odpovědi byly pestré, a pokud vás zajímá, jak to chodí 24. a 25. prosince v Ghaně, Kolumbii, Itálii nebo třeba Bělorusku či Oxfordu, čtěte dál.

______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Radka Carrion, HR Specialist, popisuje její Vánoce: My už tradičně létáme na Vánoce do Španělska, kde má můj manžel rodinu. Vánoce jsou ve Španělsku o rodině, přátelích, zábavě a spoustě jídla. Ještě jsem nezažila tradiční štědrovečerní jídlo, vždy je na stole to nejlepší, co se sežene, a většinou už se pak ke stolu ani nevejdeme. U manžela v rodině je vše posunuté, takže moje dcerky minulý rok čekaly na Ježíška do 23 hodin a já jim musela vysvětlovat, že musí přiletět až z Česka. Večeříme těsně před půlnocí a potom už jen zábava – tanec, cuba libre a zpěv.

Naše putování po tradicích v různých koutech světa pokračujeme v Izraeli!

Izrael má jedno oficiální náboženství – judaismus. Letos je rok 5778. Židé neslaví Vánoce ani Silvestr, říká náš kolega Semion Bourakevich.

A jak slaví v Ghaně? Kolega Paul Ablorh se s námi podělil o tamní tradice. V Ghaně a většině Afriky Vánoce i oslava nového roku znamenají naději do budoucna, sklizeň, plodnost, radost a mír. Je to čas velkých oslav – tanec, bubnování, spousty jídla, nošení nového oblečení a výměna pozdravů.

Mladí lidé staví tradiční vánoční chatky nebo malé domky, kde se během Vánoc schází. 24. a 25. prosince se hodně jí a pije. 31. prosince se bdí do začátku nového roku, na strategických místech se zakládají ohně a tančí se kolem nich. Existuje speciální pozdrav afi oo afi (afishaapa) – šťastný nový rok.

Naší další zastávkou bude… Kolumbie!

Kolumbie je hlavně katolickou zemí, oslavy Vánoc začínají kolem 6. prosince s devítidenními modlitbami směřovanými k cestě Ježíšových rodičů do Betléma, což vrcholí jeho narozením 24. prosince (Noche buena) a rodinnou večeří. 25. prosince je den, kdy Boží syn přináší dárky dětem.

Konec roku znamená oslavu v noci s rodinnou večeří. Hodně jídla a hodně alkoholu. Na některých místech je tradicí obětovat prase a se sousedy připravit z tohoto masa pokrmy.

Pět minut před začátkem nového roku je čas se rozloučit se starým rokem a uvítat rok nový. Obvykle pálíme panáky a doprovázíme to ohňostrojem.

Další tradice je sníst 12 bobulí hroznového vína, každá bobule značí jedno přání za každý měsíc, popisuje náš kolega Eduardo Escobar.

A kam dál? Do Běloruska!

To nám přiblíží Andrei Mychko. Většina obyvatel Běloruska jsou ortodoxní křesťané, takže se Vánoce slaví až po Novém roce. 31. prosince máme slavnostní večeři, předáme si malé dárky v rámci rodiny a v 11:50 se v televizi koukáme na novoroční projev našeho prezidenta. Obvykle ji ale sledujeme spíš kvůli odpočítávání Nového roku, který začíná v 11:59. Během poslední minuty si popřejeme šťastný nový rok.

Vánoce jsou rodinným svátkem, v mojí rodině tradičně navštěvujeme starší členy rodiny. My kupříkladu jezdíme na vesnici, kde bydlí moje babička, u ní se sejde spousta příbuzných. Máme slavnostní oběd, což je dobrá tradice. Tenhle svátek totiž u mojí babičky shromáždí skoro všechny členy naší velké rodiny na jednom místě.

V Itálii jsou Vánoce velmi podobné jako v Česku, ale pár rozdílů se najde:

Ozdobili jsme vánoční stromek na začátku prosince a měli ho až do 1. týdne v lednu. Pod něj jsme dávali dárky, které jsme otvírali 25. prosince po obědě, říká Mattia Li Puma, naše Campaign Execution Specialist.

A jak se slaví v Oxfordu? Nicholas Eglin, náš copywriter pro týmy Shell a Amazon, zase něco prozradil o tradičních anglických Vánocích.

Trocha anglických Vánoc. V Anglii jsou Vánoce většinou rodinná záležitost plná jídla, dárků, s projevem královny, dědečkovým chrápáním, televizí, dohadováním se v opilosti nebo hašteřením mezi partnery. Zdobíme své domy smrčky, borovičkami nebo jedličkami a zavěšujeme jmelí, cesmínu i břečťan všude, kde se dá. (Na jmelí si dávejte dobrý pozor, když pod ním stojíte, MUSÍTE políbit kohokoli, kdo stojí vedle vás. JE TO TRADICE!)

Pro věřící z nás, je Štědrý večer – Christmas Eve (tedy 24. prosinec) dobou, kdy je třeba vyrazit ven a noční vzduch naplnit křesťanskými písněmi. Koledníky, zpívající v ulicích vánoční koledy, občas překvapí mladí teenageři, kteří poprvé ukradli babičce láhev Bailey´s a v následné euforii hází po kolednících vajíčka.

Jedním z církevních zvyků, jenž stále ovlivňuje i ty nejméně věřící mezi námi, je půlnoční mše. Je to vánoční bohoslužba, která se koná o půlnoci v kostelech po celé zemi. Ta může být opravdu krásná – zpívání při svíčkách, úsměvy cizích lidí a připomenutí si vzájemné laskavosti – i přesto, že venku v tu dobu většinou mrzne.

Pro ty, kteří do kostela nechodí, je Štědrý večer poslední šancí zalézt do otevřené hospody, potkat se s přáteli a opít se. Pijeme svařené víno, což je směs hřebíčku, skořice, pomerančů, a řady dalších chutí se sladkým červeným vínem. A je to horké. V některých hospodách si dokonce můžete opéct kaštany na otevřeném ohni. Tyto noci mohou být očistným vyústěním celoročního dění – nepřátelé se chytají za ruce, přátelé se stávají nepřáteli, všichni zpívají a tancují. V podstatě je to večer oslav předtím, než se všichni odeberou trávit čas se svými rodinami.

(Psst, ticho, je hluboká noc. Právě teď Ježíšek slézá dolů komínem a dává dětem na celém světě dárky pod stromeček. Necháváme mu vždycky u krbu kousek koláče a mléko (nebo něco silnějšího), aby se mohl posilnit na cestu.)

První svátek vánoční – Christmas Day (25. prosinec) je pro každého jiný, co se týká programu. Děti obvykle seběhnou po schodech dolů, aby otevřely dárky pod stromečkem. Na konci postelí máme ještě zavěšené velké ponožky, které se tradičně plní malými dárky (nebo kousky černého uhlí, když jste během roku zlobili). Upřímně doufám, že žádní rodiče neplní svým dětem ponožky uhlím. Pak následuje snídaně, což může být cokoli, ale u dospělých to obvykle zahrnuje Buck’s Fizz, což je šumivé víno a pomerančový džus. Ano, v pití se stále pokračuje. Jíme koláčky, kdykoli se nám zachce, a oběd je zpravidla největším jídlem dne.

Vánoční oběd je většinou pečená krůta nebo husa a celá řada restované zeleniny, pastiňák, brambory, mrkev, nádivka, šťáva z masa a brusinková omáčka. Nejdůležitější jídlo, na které se nesmí zapomenout, jsou prasátka v županu – párečky zabalené ve slanině.

Poněkud svéráznou vánoční tradicí v Anglii je tahání „praskavek“ (Christmas crackers), u stolu při obědě. Ano, našli jsme způsob, jak si k jídlu přidat explozi. Christmas cracker vypadá jako velký bonbón zabalený v papíru. Držíte ho za jeden konec, druhý konec chytne někdo jiný a oba zatáhnete. Vznikne malá exploze a z obalu vypadnou drobné dárky. Jsou to obvykle papírové čepice, šitíčka, vtipy napsané na papírku nebo nožíky.

Po obědě vždy záleží na vánočním programu rodiny, ale většinou je to čas, kdy se otevírají dárky. Všichni si je vyměňujeme, rozbalujeme je, děkujeme si navzájem, dáme si něco k pití a usadíme se, abychom se podívali na projev královny. Každé Vánoce kolem třetí hodiny odpoledne se v televizi objeví anglická královna a pronese krátkou řeč o uplynulém roce a o budoucnosti, kterou máme před sebou. Je to jedna z mála příležitostí, kdy má většina Angličanů možnost slyšet Její Veličenstvo.

Okolo čtvrté hodiny odpolední se lidé usadí ke sledování filmů, vracejí se k obědovému stolu nebo usínají tam, kde právě jsou, ať je to kdekoli. Některé rodiny hrají hry jako šaráda („charade“ – můžete si to vyhledat). Toto je obvykle doba, kdy se naplánovaný vánoční program stává chabou vzpomínkou a lidé pociťují účinky masové konzumace z několika předchozích dní.

Den po Prvním svátku vánočním (26. prosinec) se v Anglii označuje jako Boxing Day. Tradičně to býval den, kdy rodiny dávaly dárky pracovníkům, kteří jim během roku poskytovali služby – pošťákům, doručovatelům mléka, čističům oken atd. Věci z prvního svátku vánočního se balily do krabic (box) a dávaly se dál. Myslím, že tato tradice poněkud uvadla, ale odtud pochází název Boxing Day. Tento den je ještě více ospalejší než První svátek vánoční. Ze všech zbytků vánočního jídla děláme sendviče a polévku, ještě více se díváme na televizi a užíváme si čas s rodinou.

Pak už se pomalu, v závislosti na naší práci, začínáme připravovat na Nový rok, což už je ale jiný příběh…

Jsem Nicholas, pocházím z Anglie z Oxfordu a zažíval jsem Vánoce, které jsem zde popsal.

 

Kategorie: Agentura, blog, Wunderlidi, Zajímavé projekty