Procesy vám skvěle zjednoduší život. A to jak doma, tak i v práci, říká kolega Radek Rýda

Procesy vám skvěle zjednoduší život. A to jak doma, tak i v práci, říká kolega Radek Rýda

„Procesy jsou součástí našeho každodenního života. Když se potýkáme s domácími pracemi, snažíme se vynaložit co nejméně úsilí v co nejkratším čase. Mnohdy jsme schopni i někoho jiného naučit ten nejlepší postup. Tím si usnadňujeme život,“ říká náš kolega Radek Rýda.

Radku, ty jsi ve Wundermanu už docela dlouhou dobu. Řekni mi, co tě zlákalo, aby ses k Wundermanu přidal, a na čem jsi tu začínal?
Je to tak, přišel jsem do Wundermanu před šesti lety. Začínal jsem tu jako jeden z team leadů v MSC Ford Site Maintenance, který tehdy vedl Tomáš Dostál (dnes Ops Lead na Microsoftu). Řízení mého týmu pro Řecko a Rumunsko nebylo těžké – měl jsem jediného podřízeného.

Vystudoval jsi amerikanistiku na Fakultě sociálních věd UK. To je trochu oborově vzdálené. Jak ses učil nové profesi „za pochodu“?
Před nástupem do Wundermanu jsem pracoval pro malou americkou firmu se sídlem v Praze. Jako editor jsem pracoval na výběru zpravodajství ze zejména amerických a britských zdrojů – to ještě s mým diplomem souviselo. Ve Wundermanu jsem se ucházel o práci webového editora, ale s postupem času jsem nabral jiný směr. Asi po dvou letech působení jako team lead jsem přijal nabídku Michaela Schindlera, abych se stal procesákem pro MSC Ford, což dělám dodnes. Za pochodu se vlastně učím stále – nejsem v tom ale sám, vždy mi pomáhali zkušenější kolegové – jmenovitě Tomáš Lojka, Gordana Šíma, Tereza Olearo a Petr Jankůj.

A na čem pracuješ nyní?
Teď pracuji na procesu pravidelného auditování naší interní dokumentace, aby obsah naší Confluence byl vždy čerstvý a k věci. Také mám skoro hotové nové školení o vyhledávání v JIŘE, které přednesu 25. září

Máš tedy na starosti převážně procesy. Co si myslíš, že je na nich to nejzásadnější? Co mohou firmám přinést?
Řekl bych, že podvědomě jsou procesy součástí našeho každodenního života. Když se potýkáme s domácími pracemi, snažíme se vynaložit co nejméně úsilí v co nejkratším čase. Mnohdy jsme schopni i někoho jiného naučit ten nejlepší postup. Tím si usnadňujeme život. V pracovním prostředí to vlastně není významně jiné. Dokumentování, školení a dodávání práce procesním a reportovatelným způsobem může mým kolegům ulehčit práci a zároveň přispět ke spokojenosti klienta.

Za tu dobu ve společnosti jsi nasbíral spoustu zkušeností – co máš ale na Wundermanu opravdu rád?
Je tu přátelská atmosféra. Mnozí z nás si ve Wundermanu našli kamarády, někteří i životní partnery (jako je tomu třeba v mém případě). Navíc všichni moji nadřízení měli vždy pochopení pro mé rodinné záležitosti po narození mého syna v loňském roce, nebo mi například občas dovolí utéct z práce o chvilku dříve, když hraju s kapelou mimo Prahu. V minulých zaměstnáních jsem toto neměl v takovém rozsahu.

Pro ostatní kolegy chystáš školení o systému JIRA. Tento systém většina z nás denně využívá. Co se na tvém školení můžeme dozvědět nového a proč bychom ho určitě neměli zmeškat?
Rád bych se v mém školení o základech JQL (vyhledávací jazyk JIRY) zaměřil na to, s čím se mnozí z nás denně potýkáme: potřebou okamžitě vyhledat pár konkrétních tiketů z oceánu všech tiketů v JIŘE. Toho se dá jednoduše dosáhnout správným použitím vyhledávacího jazyka JQL (JIRA Query Language). O JIŘE se toho však dá naučit mnohem více – v tomto ohledu doporučuji také uživatelsky přívětivá školení Terezy Olearo.

Proč ses vlastně rozhodl, že školení na JIRA zrealizuješ a povedeš, co byl tvůj prvotní impuls?
Toto školení shrnuje mé několikaleté zkušenosti. Mnoho pokusů a omylů, sbírání tipů a triků od našeho pražského JIRA admina Petra Nového, vyhledávání tipů v Googlu. Nejsem kodér ani programátor, takže jsem nejdříve potřeboval překonat averzi k JQL. Řekl bych, že ostatní to dokážou také. Nápad na uspořádání školení pochází od naší projekťačky Heleny Polakovičové, která ocenila některé moje tipy v minulosti.

Ve volném čase se věnuješ zajímavému koníčku – hraješ v kapele. Jakou hudbu hrajete a jak ses k hraní v kapele dostal?
Ano, hraju v klezmerové skupině Trombenik na kytarové banjo. Klezmer je tradiční židovská hudba, kterou se snažíme přikořenit romskou, balkánskou hudbou, ale i jazzem. K Trombeniku jsem se dostal vlastně náhodou – přes kamarádku, která se mnou hrála v pop kapele. No a o 15 let později jsme s kapelou stále pohromadě.

15 let činnosti kapely je úžasné. Co považuješ za dosud největší úspěch kapely, na co jsi opravdu hrdý?
Hráli jsme pro publikum všech věkových skupin, získali si fanoušky z mnoha zemí, hráli jsme na velkých rockových scénách nebo v nádherných synagogách, roztančili jsme nespočet svateb, natočili jsme dvě CDčka, atd. Ale stejně, největší úspěch je, že jsme pořád dobří kamarádi a hrajeme spolu dál.

Určitě bychom tě jako tvoji kolegové chtěli v hraní podpořit. Kde se na tebe s kapelou můžeme přijít podívat?
To budeme velmi rádi. Stačí navštívit stránku www.trombenik.cz nebo vyhledat stránku na Facebooku Trombenik Prague Klezmer Band. Hraní na podzim proběhnou v žižkovské hospodě U Vystřelenýho Oka 28. listopadu nebo v klubu Vagón na Národní třídě 11. prosince.

Máš tedy pořádně nabitý program. Pracuješ, hraješ v kapele, máš rodinu… Jak se dá tohle všechno skloubit? Podělil by ses o nějaké tipy?
Co se nám narodil syn, času skutečně není nazbyt. Řekl bych, že se přirozeně dostanete do situace, kdy se musíte rozhodnout, co je ve vašem životě nejdůležitější a vynechat vše ostatní, co už se časově nevejde.

Autor článku: Eliška Šafránková

Kategorie: Agentura, Wunderlidi, Zajímavé projekty