Na pohovorech nelžete, stejně se to provalí, říká Eva Pavelková

Na pohovorech nelžete, stejně se to provalí, říká Eva Pavelková

S  Evou Pavelkovou se u nás ve Wunderman Thompson nemůžete minout. Pracuje jako HR Business Partner. Má na starosti celé týmy lidí, a snaží se, aby se jim tady líbilo. Navíc pod hlavičkou HR zprostředkovává různá interní školení, semináře, a nyní se chystá i na tradiční charitativní akci.

Evi, nyní pracuješ v HR, ale dříve jsi byla v oddělení náboru. Pověz mi, jak dlouho už ve Wunderman Thompson pracuješ?

Ve Wunderman Thompson jsem začala pracovat v únoru 2017, takže to zanedlouho budou tři roky.

Personalistiku jsi studovala i na vysoké škole. Jak ses k ní dostala? Co tě na personalistice zaujalo a kde jsi začínala?

Už na střední škole jsem věděla, že chci pracovat s lidmi, zbývalo jen rozhodnout se pro konkrétní obor. Ve hře byla i psychologie, ale nakonec jsem skončila u personálního řízení na Karlově univerzitě. Ještě při škole jsem začala pracovat na HR v bance, nejdříve jako adminka, později jsem se dostala do náborového týmu. Do Wunderman Thompson jsem pak nastupovala už jako náborářka.

Za tu dobu ses setkala a mluvila s mnoha zajímavými lidmi. Co tě tato práce naučila o mezilidských vztazích?

Asi to, že každý člověk je jedinečný a je k němu třeba tak přistupovat.

Co máš v současné době ve Wunderman Thompson na starosti, na čem pracuješ?

Kromě náboru se mi práce nedávno rozšířila ještě o zbytek HR agendy. To znamená, že se pro Ford a Microsoft starám o celý životní cyklus zaměstnance, od náboru přes onboarding, vzdělávání, hodnocení atd. Práce v náboru mi dala dobrý přehled o tom, co který tým dělá, a teď je příjemné s lidmi, se kterými jsem spolupracovala během náboru, pracovat i tehdy, když jim zrovna nechybí člen týmu.

Všichni jsme to zažili, ale jak vlastně nábor lidí do Wunderman Thompson probíhá z pohledu HR?

Začínáme vždy tak, že za námi přijde manažer s tím, že mu v týmu někdo chybí. Pak následuje kolečko nutné administrativy, abychom všichni věděli, koho hledáme, do jakého týmu bude nastupovat, co by měl umět a jaký na něj máme budget. Také musíme stanovit, kdo z týmu se bude účastnit pohovorů. Pak se připraví inzerát, který umístíme na pracovní portály. Ten ale většinou nestačí, a je potřeba aktivně vyhledávat v různých databázích. Někdy naopak víme, že inzerát není potřeba vystavovat, a poradíme si jen přímým oslovování kandidátů.

S kandidátem komunikujeme po telefonu, a pokud to vypadá, že se bude do daného týmu hodit, pozveme ho na pohovor. Co se týče pohovoru, většinou doporučujeme dvě kola, aby si kandidát i tým byli jistí, že spolupráce klapne.

Ve chvíli, kdy jsou obě strany spokojené, připravujeme ve spolupráci s manažerem nabídku, pro kterou na HR procesujeme schválení. Ve chvíli, kdy je vše schváleno, volám kandidátovi, a pokud přijme, předávám ho kolegyním Evče a Katce. Ty zajistí všechny dokumenty potřebné k nástupu, a komunikují s IT a back office, aby měl nováček vše potřebné k práci.

Jaké největší chyby lidé na pohovorech dělají? Jak se jim dá zabránit?

Budu trochu zobecňovat, ale největší chybou je lhaní kandidátů o jejich schopnostech a stylizování se do něčeho, co ve skutečnosti nejsou. Asi každý z nás by chtěl práci, která bude přiměřeně náročná, zajímavá a kde si sedneme s kolegy v týmu. A pak lidé na pohovoru dělají přesný opak toho, aby výše uvedeného dosáhli – předstírají a neříkají pravdu. Snažíme se tomu zabránit tím, že pokud nějakou znalost (např. kódovací jazyk, analytický nástroj, plynulou angličtinu) skutečně na danou pozici potřebujeme a není prostor to člověka doučovat, připravíme na pohovoru krátký test.

Jsi ve firmě už nějakou dobu a měla jsi možnost ji dobře poznat. Co se ti na Wunderman Thompson líbí?

Ve Wunderman Thompson pracují skvělí lidé, se kterými se dobře spolupracuje. Je tu velmi neformální a přátelské prostředí a cítím se tu po lidské stránce velmi dobře.

Ve Wunderman Thompson funguje interní trh práce. Jakou v něm vidíš výhodu? Proč by něco takového měly zavést i ostatní firmy?

Interní lidé mají oproti externím kandidátům velikou výhodu, protože často znají klienta (posouvají se na jednom klientovi na seniornější pozici), prostředí společnosti, a mají tu síť kontaktů, na kterou se můžou v případě potřeby obrátit. Zároveň tím můžeme interním lidem nabídnout kariérní posun nebo změnu, pokud o ní mají zájem. Samozřejmě musí být člověk připravený na to, že pokud chce interní přesun, může se stát, že to nebude hned – ne vždy je otevřena ta „správná“ pozice v tu pravou chvíli. V tomhle mají interní kandidáti oproti externím také výhodu, protože pokud jsou ochotní si chvilku počkat a víme o nich, tak už v případě otevření pozice nehledáme externě a přednostně nabídneme volnou pozici internímu kandidátovi, který na ni čeká.

Je něco, co bys chtěla svým kolegům sdělit? Přeci jen, provázíš je na celé jejich profesní cestě firmou.

Aby se nebáli komunikovat s manažerem a HR. Jak ohledně svých úspěchů, tak i když se nedaří, a to zvlášť pokud potřebují pomoct. Většina věcí jde řešit, ale musíme se o nich dozvědět včas.

Jsi společenským tvorem i mimo práci?

Rozhodně ano! Mám ráda lidi kolem sebe. Nevydržím ani víc než pár dní na home office – raději přijdu do kanceláře, jen abych nemusela být sama v bytě. 😊

Co ve volném čase ráda děláš, čemu se věnuješ?

Jak už jsem říkala, mám kolem sebe ráda lidi. Jedinou výjimkou jsou výlety do hor, které miluji – čím vyšší hora, tím lepší. Mám úžasného manžela, který vždy objeví nějaký zapomenutý kout a naplánuje tam dovolenou. Tak jsme třeba loni skončili na řecko-albánské hranici v naprosto neuvěřitelných horách.

A na jaká další zajímavá místa jsi naposledy vycestovala?

Naposledy jsme byli tři týdny na východním pobřeží Kanady. Sice tam nejsou hory, ale zato úžasné pobřeží, velryby, a dechberoucí výhledy na oceán.

Také jsem zaslechla, že máš doma tři kočičí kamarády…

To je pravda – a každá je jiná osobnost. Člověk se s nimi rozhodně nenudí!

Kočičky k nám přicházely postupně, a vlastně si spíš vybraly ony nás, než my je. Dvě jsou z útulku a třetí je ragdoll. Už máme poměrně slušnou škálu barev, protože kočička z útulku je mourovatá, kocourek zrzavý, a ragdollka je bílo-šedá. Ragdoll je velmi klidné a vlastně i trochu nemotorné zvířátko, zatímco ti z útulku jsou takoví malí ďáblíci, kteří si bez problému otevřou třeba šuplík nebo dveře. Vzájemně se ale mají všichni rádi a tráví čas spolu.

Ty nyní chystáš u nás ve firmě každoroční charitativní akci. Jde o vánoční pečení, a výtěžek každý rok putuje pro někoho jiného. Letos jde na kočičí útulek Tlapky Mochov.

Ve firmě tuto akci pořádáme každý rok, a u kolegů má úspěch. Někdo něco napeče, dá to k dispozici k prodeji, a my to v daný den pak ostatním kolegům prodáváme.  Dobrota k odpolední kávě tak potěší nejen chuťové buňky, ale i duši, že jste udělali dobrý skutek.

Výtěžek pak pomáhá těm, kdo to potřebují – letos podpoříme útulek Tlapky Mochov. Někdo, kdo nechce péct ani mlsat, může koupit kočičkám např. pamlsek, krmení, konzervu, hračku, cokoliv. Letos akci chystáme na středu 11. prosince. 😊

Kategorie: Agentura, Wunderlidi, Zajímavé projekty