Negativní vlastnosti či slabiny se v práci nebojte, otočte ji ve výhodu, říká kolega z Wunderman Thompson

Kolega Honza Hubálek má u nás v marketingové agentuře na starosti kontrolu contentu pro značku Ford, a to rovnou napříč 9 zahraničními trhy. V rozhovoru vám prozradí, jak vám v práci mohou některé vaše negativní vlastnosti pomoci, a také jaké to je ochutnat nejpálivější papričku světa…

Honzo, prozraď nám, co děláš ve Wunderman Thompson.

Ve Wundermanu jsem více než rok a mám na starosti kontrolu contentu na webech Fordu napříč devíti evropskými trhy. Jinými slovy mám na starosti Quality assurance neboli kontrolu kvality. Víceméně procházím tickety zpracované od editorů a kontroluji, jestli byly provedeny všechny změny a dodržena všechna pravidla pro web a Ford web jako takový. Jestli náhodou editor neudělal někde chybu, a zda jsou úpravy připravené pro publikování na ostrý web. Nedávám ovšem pozor jen na práci našich editorů, ale také na klienta, zda skutečně dodal vše, co pro hladký rozjezd webu potřebujeme.

Prozradíš nám více komplexněji, o co všechno se tvůj wundermanní tým Fordu stará?

Já osobně mám na starosti už zmíněnou kontrolu kvality, v podstatě poslední fázi celého procesu. Předtím však obsah prochází ještě pod rukama projet managerovi a editorům.

Máme na starosti weby pro Ford Europe, takže víceméně skoro celou Evropu, v čele s Big 5 (Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Velká Británie), ale nevyjímaje ČR, Rumunsko, Maďarsko a Řecko. Fordu se staráme o úpravy rozložení, změny textů, obrázků podle přání zadavatele, mazání a vytváření nových stránek a samozřejmě také lokalizace.

Co máš tady rád?

Asi lidi a prostředí, je to takové příjemně odlehčené a přátelské. Na mojí práci asi to, že tam můžu využít, co jsem donedávna považoval za nevýhodu – úzkostlivost. 😉

Jak právě úzkostlivost využiješ při své práci? V čem je ti užitečná?

V samotné kvalitě kontroly. Než jsem přišel na svou současnou pozici, říkal jsem si, proč nevyzkoušet nějakou práci, při které úzkostlivost využiju a zužitkuji tak to, co jsem do té doby považoval spíše za překážku. Při kontrolách je potřeba vidět sebemenší chybu, mít se stále na pozoru, aby bylo všechno jak má být – a má úzkostlivost mi nedovolí jen tak něco přehlédnout nebo na něco zapomenout. Samozřejmě je vše potřeba držet v mezích, abych se na jedné části nezaseknul moc dlouho.

Musím ale říct, že jsem rád, že se mi slabinu podařilo přetvořit v „pracovní nástroj“. Nakonec asi každý z nás má nějaké slabiny a je určitě zajímavé zkusit je vnímat spíše jako výhodu, v určitém smyslu, a najít pro ni využití. Řekl bych, že se správným přístupem se dá takto zužitkovat téměř vše.

Vzpomeneš si, jak probíhal tvůj pohovor k nám do Wunderman Thompson…

Musím říct, že to bylo překvapivé a zábavně, zejména první kolo. Podle toho, co mi bylo řečeno, jsem pochopil, že ten Steven Bornholz, který mě má vyzpovídat, je někdo strašně vysoko, takový pán života a smrti. 😃 Takže jsem se samozřejmě snažil tvářit co nejprofesionálněji, co to šlo. Praskliny se objevily už po první otázce – „Do you play computer games?“ – která mi ukázala, že to bude asi trochu jinak.

Největší ránu tomu zasadila reakce na moji bývalou práci u jiné firmy, což, mimo jiné, byla kontrola úložiště dat a starání se, aby nevhodný obsah (18+) byl ve správné sekci. Kamarádům jsem to s oblibou popisoval jako „Koukám na porno a jsem za to placenej“, což jsem rozhodně nemohl použít u pohovoru ve Wunderman Thompson. Takže jsem se snažil to co nejvhodněji popsat. Steven mi po chvíli, co ten popis poslouchal, skočil do řeči s otázkou: „So you were watching porn and were paid for that?“. A to byl okamžik, kdy jsem věděl, že tady chci pracovat. 

Honzo, jedním z tvých největších koníčků je LARP. Představil bys nám, o co se jedná, a jak se larpů účastníš?

LARP aka „Live Action RolePlaying game“ je (většinou) outdoorová akce, kde se účastníci v předem připravených rolích účastní různých scénářů. Hra samotná může být o čemkoliv, stejně jako její typ, od „mlácení se klacky“ po interaktivní divadlo, od fantasy k sci-fi, nebo reálné situace, s průběhem předem úzce naplánovaným, nebo tzv. sandbox (účastníci průběh ve velké míře určují sami).

Poslední dobou se účastním jako CP (anglicky NPC), neboli nehráčská postava. Ty většinou slouží ke korigaci děje, nebo k jeho oživení, ať už jako bojová nebo oddechová postava. Co na tom mám rád je to, že si můžu střídat role, zkoušet si různé přístupy a nebát se o svoji vypiplanou hráčskou postavu.

Pokud by chtěl nějaký wundermanní kolega s larpem začít, co bys mu doporučil?

Rozhodně se zamyslet, co by ho bavilo, kolik chce svobody, či jaký setting má rád. Taky je důležité vědět, že většina aktivity záleží na hráči samotném. Pokud někdo dorazí a čeká, že ho budou ostatní bavit, tak bude velmi zklamaný. A v neposlední řadě doporučuji zajistit si přístup ke kostýmům, zejména u fantasy/sci-fi akcí, ať už vlastnoručně vyrobeným nebo vypůjčeným. I přesto, že kvalitativně mnohé naše akce nedosahují toho, co v západních zemích, tak přeci jen je už většinou požadován alespoň trochu rozumnější vzhled – teniskám a prostěradlům odzvonilo.

Je tedy celkem jasné, že máš rád fantasy. Zajímáš se i o knihy? Které jsi četl naposledy?

Rozhodně, v knihách ležím už od předškolního věku (tehdy to možná byly jenom Čtyřlístky, přiznávám), a k fantastice samotné jsme se dostal právě přes ně. Poslední dobou louskám sérii Malazská kniha padlých.

Ty jsi dřív uvažoval o studiu archeologie…

Na gymnáziu byla v plánu archeologie, ale tehdy jsem se vylekal cizích jazyků. Takže změna na ekologii a později na web – webové technologie a web development, ať už šlo o programovací jazyky nebo zásady samotného webového contentu a kódu. Dost často tím překvapím své okolí, když vyprávím, že u mě byla první ČZU a až potom ČVUT, a ne naopak, jak je obvyklé.

Účastníš se i interních školení pro zaměstnance? Na jakých školeních jsi byl a co za sis z nich odnesl?

Musím se přiznat, že na školení zrovna moc nechodím. Většinou k tomu nebyl důvod nebo ta správná motivace, nenašel jsem si to svoje. Ale s novým rokem, kdo ví? Teď je určitě čas na nějaké změny, trochu se podívat, co by se dalo v novém roce změnit a zlepšit. To se může týkat i sebevzdělávání, takže jsem otevřený možnostem.

Slyšela jsem také, že moc rád vaříš. Co je tvou specialitou?

Víceméně cokoliv, co obsahuje maso a ostré koření. Pyšný jsem na svoji zelňačku a guláš, jinak se snažím i naučit správnou asijskou kuchyni.

Prý jsi ochutnal nejpálivější papričku světa…Jaké to bylo?

Ano. Zkoušel jsem papričku Carolina Reaper, což je momentálně podle Guinessovy knihy rekordů nejpálivější paprička světa (ale už jí neoficiálně existuje konkurence). A musím varovat, zjistil jsem, že pálí 3x – když jde dovnitř, když jde ven a když si na ní člověk vzpomene. 😃

Pokud si ovšem chcete pochutnat, doporučuji klidně zkoušet slabší odrůdy (chipotle, jolokia…) – když se vychytá dávkování, tak lze krásně zkoumat různorodé chuti.

Jsi evidentně muž, který se nebojí různých výzev – Na co dalšího se ještě chystáš? 😊

Určitě bych se dalším pálivým papričkám nebránil, ale výzvy, do kterých se teď chci pouštět, se většinou týkají osobního života a věcí, které jsem do této chvíle zanedbával, nebo se jim nevěnoval tak, jak bych asi rád. Ať už je to péče o své duševní nebo fyzické zdraví – určitě bych chtěl trochu více cvičit a rozhýbat se. To pro mě bude dost velká výzva.

Autor článku: Eliška Šafránková

Kategorie: Agentura, Wunderlidi